Muzikoterapie
Muzikoterapie patří do expresivních terapií, které ve svých postupech využívají práci s výrazovými uměleckými prostředky. V případě muzikoterapie se jedná o hudbu. Dalšími příklady expresivních terapií jsou například arteterapie, dramaterapie nebo tanečně-pohybová terapie.
Pojem muzikoterapie se skládá ze dvou slov - muzika a terapie, které mají řecko-latinský původ. Řecky moisika a latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia, therapeineio a latinsky iatreia znamená léčit, ošetřovat, pomáhat. Pro termín muzikoterapie můžeme také užít výrazů hudební terapie a léčení hudbou.
Muzikoterapie využívá verbální i neverbální prostředky. Verbalizovat můžeme zpěvem, rytmizací slov, výkřiky či šeptem. Neverbálně pracujeme s hudbou, rytmem i zvuky. Různé části těla rezonují s jinými zvuky a tóny. Pomocí těchto tónů můžeme muzikoterapeuticky pracovat při uvolňování napětí v různých částech lidského těla či naopak na jejich stimulaci. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a psychické procesy. Hudba může působit relaxačně, dráždivě či stimulovat energii. V neposlední řadě je hudba, rytmus a zvuky prostředkem vzájemné komunikace a exprese vnitřních světů člověka.
Více na stránkách Muzikoterapeutické asociace České republiky: https://www.czmta.cz.
Edukační muzikoterapie
Já využívám především Edukační muzikoterapii a to jako nástroj aktivizace, zejména v oblastech: vnímání, myšlení, řeči, paměti, emocí, pozornosti, vůle, sebehodnocení. Pomáhám, podporuji a rozvíjím prostřednictvím hudby, snažím se zlepšit kvalitu života.
Edukační muzikoterapie ve smyslu prevence, reedukace a rehabilitace - využívám zvuku a hudby jako intervence a interakce ve vztahu učitel - žák, která vede k zachování, obnovení nebo rozvoji a udržení emocionálního, psychického a fyzického zdraví jedince.
Muzikoterapie nevyužívá jen hudby, ale i rytmu, zvuků, tónu, zpěvu, často v návaznosti na pohyb, či výtvarnou tvorbu. Léčebné je jak vytváření hudby a podílení se na ní, tak i poslouchání, vnímání či jiné kreativní zpracování.